Kdo jsme?

KDO JSME?

Jsme parta kamarádů, pracující i studenti, různého věku, holky a kluci, milovníci her, zábavy, tajemství, záhad a přírody.

Po dvacet let dlouhé tradici letních dětských táborů Márty, které se pro děti konaly pravidelně každé léto a zimu, jsme my, vedoucí 1. turnusu, došli k názoru, že máme tábor, děti a Trnávku rádi, a proto chceme v tradici pořádání letních dětských táborů na Trnávce pokračovat. Koncem roku 2013 jsme proto založili SPOLEK HARANT, který přebral štafetu pořádání letního dětského tábora na Trnávce.


 

PROČ TO DĚLÁME?

Baví nás práce s dětmi. Baví nás vymýšlení témat a her, baví nás vytváření rekvizit, promýšlení efektů, objevování nových míst i nečekané události, na které se nezapomíná. Baví nás hrát si, smát se a rozdávat radost dětem.

Nepořádáme tábory pro peníze, ale pro zábavu – kde jinde si taky dospělý člověk může zablbnout jako dítě, že? A navíc – většina z nás prožila na letních táborech část svého dětství, z dětí se stali praktikanti a z praktikantů vedoucí. I proto se tábory nesnadno opouštějí.


 

NÁŠ CÍL?

Chceme děti nejen pobavit a zabavit, ale také je zábavnou formou naučit něco o přírodě, lidech, historii, o světě kolem nás, vyzdvihnout jejich schopnosti, naučit je spolupráce, tolerance porozumění. Veškeré akce a zejména tábor, který pro ně organizujeme, jsou proto plánované s velkým předstihem, komplexně promyšlené a zaměřené jak na zábavu, tak na ponaučení.


 

PROČ HARANT?

Budete-li chtít, zabavíme Vaše dítě, neboť každé dítě občas zlobí jako harant a snad každý rodič si od něj občas rád na chvilku oddechne.

Slůvko „harant“ dnes vnímáme jako, řekli bychom, lehkou nadávku dětem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že jde o expresívní výraz z obecné češtiny a mezi příklady použití tohoto slova uvádí věty: „mít pět harantů“, „zpropadení haranti“. Význam slova je tedy ve smyslu dítě, které tropí hluk, zlobivé dítě.

Na našem táboře vaše dítě zažije spoustu dobrodružství tak, jak je kdysi možná zažíval také učenec a cestovatel Kryštof Harant.

Ti z nás, kteří si aspoň něco pamatují z české historie, znají Haranta s velkým H, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který se proslavil nejdříve tím, že vydal knihu, v níž popsal svou cestu do Benátek, Palestiny a Egypta. A pak, když byl jako účastník stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře popraven na Staroměstském náměstí spolu s dalšími šestadvaceti, jak se říká, českými pány.

Otázka, jestli slavný cestovatel a revolucionář Harant má něco společného s malými zlobivými haranty, zní trochu divoce, ale v některých knihách opravdu najdeme vysvětlení původu nadávky harant ze jména Kryštofa Haranta. Prý to zavedli jezuité, kteří tak chtěli pošpinit památku svého velkého odpůrce. Takže, podle této teorie, jsme zlobivým dětem mohli říkat třeba šlikové, budovcové eventuálně jeséniové, ti byli na Staroměstském náměstí také popraveni.

Možná společně zažijeme i napínavé bitvy, které ještě vítěze ani poražené nemají. A ať už dopadnou jakkoliv, přinesou spousty nových zkušeností a poznatků.

Začali jsem nejméně pravděpodobnou teorií o původu slova „harant“. Pravděpodobnější snad je vysvětlení, které se týká méně známého Haranta, Kryštofa Viléma, což byl synovec popraveného. Nezdárný synovec, musíme říct. Byl to vysoký důstojník, který za třicetileté války měnil bojující strany jako košile, chvíli bojoval na straně Habsburků, chvíli byl ve švédském, chvíli v saském vojsku. Nakonec skončil na správné, tedy vítězné straně a jako císařský generál počátkem 80. let 17. století potlačil selskou vzpouru v severních Čechách. Krutě potlačil, musíme dodat, protože právě díky krutosti tohoto Kryštofa Viléma Haranta prý vznikla nadávka „harant“.

Jako správní táborníci si vymyslíme a naučíme bojový pokřik, který stmelí kolektiv a dodá všem tolik potřebnou odvahu a vytrvalost. Zažijeme spousta situací, kdy se budeme muset spolehnout nejen na sebe, ale i na druhé a proměníme se tak v nebojácné bodyguardy.

Ještě pravděpodobnější než předchozí jsou teorie, které zastávají současní etymologové a které slovo „harant“ nedávají do souvislosti s českým rodem Harantů. Podle první z nich slůvko harant vzniklo přidáním koncovky -nt ke starému citoslovci hara, což byl bojový pokřik. Podle druhé harant pochází z nářečního hadrabant, které je z původem německého drabant či trabant, tedy člen tělesné stráže, dnes bychom řekli „bodygárd“. A úplně poslední teorie říká, že harant nejspíš souvisí se slovesem hárat, s jeho původním významem „prudce, skokem jít či jet“.

Takže pokud dobře počítáme, na původ slova „harant“ je pět teorií, každá jiná a každá možná.

A přidáme Vám ještě jednu. Jde o zkratku slov „hry a rozmanité aktivity nadšených táborníků“, která vyjadřuje celé naše počínání.


Akce s HARANTEM

TREFA DO ČERNÉHO!

Přátelé a kamarádi, vážení rodiče, milé děti,

V létě 2018 se na Trnávce uskuteční již 25. ROČNÍK letního tábora TRNÁVKA. Zároveň letos slavíme pátý rok existence spolku HARANT.

jako v minulých letech pro Vás a Vaše děti připravují oblíbení vedoucí program plný her, zábavy, sportu, akce, ale i tajemství, hádanek, šifer a trochy napětí! Mimo tábor se opět chystáme na jednodenní výlet a podzimní víkendovku. Vše završíme rekapitulací na promítání fotek. Při tom všem určitě poznáte spoustu nových kamarádů.

Těšíme se na Vás na některé z akcí.

Vaši Haranti.